Víkend na veřejném tábořišti Nová Živohošť

V sobotu sedmnáctého jsme vyrazili s paddleboardama směr Slapy – konkrétně na Novou Živohošť. Předpověď počasí nám zrovna nehrála do karet, avšak naše nadšení nedokázalo překazit ani nízká teplota, mraky a vítr.

Kemp nebyl tím pádem narván k prasknutí a my si mohli vybrat ideální místo blízko vody. S husinou na těle jsme vlezli do plavek a šli jsme na to! Po prvních deseti minutách a překonání několika vln jsem se konečně odvážila na paddleboardu postavit. Za chvilku opadla začátečnická nejistota, vysvitlo slunko a začala naprostá idylka.

Pádlovali jsme si po hladině jako králové. Jen my, nekončící údolí plné lesů a skal, pár nadšenců na skútrech a trpělivých rybářů čekajících na svůj životní úlovek. Něměli jsme slov. Byla to pecka. Vzdáleni od kempu a míjejíc už jen pár chatek jsme si z paddleboardů udělali vor a nechali se unášet proudem. Na cestě zpátky nám dal vítr lehce zabrat, avšak ten pocit, že nás nepokořil a suší jsme dorazili zpátky na břeh, stál za to. Úspěšný den jsme zakončili v místní hospůdce a těšili se na zítřejší projížďku.

V neděli jsme nelenili a vyrazili brzy ráno. Klidná hladina řeky a všudypřítomné ticho, ve kterém se ozýval jen zpěv nejrůznějších ptáků, byl další level našeho výletu. Plujíc po Vltavě na opačnou stranu než předešlý den jsme objevili místní kostel, střetli se s lodní policií, podepluli si silniční most a na chvíli zakotvili v malé laguně, kterou jsme měli jen pro sebe.

Slunce nás celou dobu provázelo a nám se nechtělo domů, leč naše spálené nárty se nemohly dočkat delšího pobytu ve stínu. Tak trochu se nam paddleboard zaryl pod kuži a už plánujem další výlety. Doporučujem všem a těšíme se na další zážitky na vodě :-).

S pozdravem,
Lucka