REPORTÁŽ: druhý para-paddleboardový závod na Hluboké nad Vltavou
O tom nejledovějším a propršeném víkendu se konal parapaddleboardový závod o pohár města Hluboká nad Vltavou. Na druhém ročníku se sešlo třináct závodníků, aby se utkali na středně dlouhé trati nebo na delším sprintu – záleží, jak to, kdo bere – o délce 1 km. Závod pořádal klub Aktivně s vozíkem ve spolupráci s Českou Federací Stand Up Paddle.
|
Rozdávání startovních čísel hlavním pořadatelem Aktivně s vozíkem - Ivanem Nestávalem |
Na přípravě trati se podílel i prezident České Federace Stand Up Paddle - David Raab |
Závod byl velmi ovlivněn počasím, o to víc smekáme klobouk před hendikepovanými sportovci, kteří se stoickým klidem nasedli na paddleboardy se speciálně vyvinutou sedačkou pro tento v ČR nový parasport. Atmosféru doplňovaly venkovní hořáky, živá hudba a všudypřítomná dobrá nálada a možná trochu i závěrečná slíbená hostina v místní restauraci.
Na startu se sešli již zkušenější paddleboardoví závodníci, kteří mají za sebou i letošní první mistrovství ČR v paddleboardingu hendikepovaných, ale i úplní nováčci, kteří si na paddleboard sedli až přímo do závodu. Na trati byl stand-up doprovod, a i přes počáteční obavy ze silného proudu kvůli zvýšenému stavu vodní hladiny ve Vltavě, dojeli všichni a nikdo se nekoupal.
Jaké byly závody z pohledu závodníků? Ptali jsme se…
|
Bohdan Dvořák potěžkává pádlo před závodem. |
Martin Maverick vybaluje zbraně - pádlo |
Miroslav Šperk
- Vítěz kategorie vozíčkáři
|
|
Míro, tohle byly už tvoje třetí paddleboardové závody do poháru, trénuješ na ně mezitím?
Jo, ale na trénování nemám tolik času. Spíš ne.
A cítíš nějaký zlepšení oproti začátkům?
Myslím si že jo, že si člověk víc osvojuje tu techniku. Zvykám si na to prkno, jak se chová.
A jak konkrétně bys popsal to zlepšení techniky při záběru? Co máš ozkoušený, že ti jede?
Na začátku jsem s tím prknem hodně bojoval, protože se mi přetáčelo. Teď už pádluji víc u prkna, víc kolmo pádlem do vody, takže mi to jede víc rovně a já nemusím tak často měnit ruce. A hlavně jsem si osvojil víc otáčky. Naučil jsem se, že lepší je pro mě u otočky pádlovat od špičky, protože tam nejsou ty ploutvičky a nemusím s tím tolik bojovat.
Aha, takže vlastně točíš jako my ve stoje…A na kolik záběrů se tak otočíš třeba na bójce 90°?
No já si myslím, že tak 3 až 5 záběrů včetně dotažení.
A co soupeři? Jak je cítíš? Zlepšili se?
Určitě se zlepšují. Ti, co tady dnes byli... Dnešní závod je tedy specifický tím počasím, protože je velká zima a prší, takže to je možná těžší.
Tak dnes jsi v obou rozjížďkách s přehledem vyhrál…Dáváš do toho všechno, i když víš, že máš dostatečně velký náskok? Otáčíš se někdy, abys zjistil, jak jsou na tom soupeři?
Jo baví mě to, zkouším, co to tělo zvládne. A musím říct, že jsem si dneska docela sáhnul na hranici svých sil. Také jsem se párkrát otočil, abych se ujistil a zároveň zklidnil.
Lucie Dugová
- vítězka kategorie vozíčkářky,- 2. místo z MČR v para-paddleboardingu 2020 |
|
Luci, ty už jsi velmi známá tvář z prostředí para-paddleboardových závodů, účastnila jsi se všech závodů a docela se vždycky umísťuješ na bedně viď?
Jo je to tak, do teď jsem ale sbírala druhá místa a dneska první místo, protože tu není Běla Třebínová. Takže asi tak (smích).
Jak bys zhodnotila vývoj pádlování u tebe? První závody versus technika pádlování dnes?
S technikou jsem se v poslední době posunula díky pravidelným tréninkům na paddleboardu. Mám i trenéra. Řekl mi, co a jak v technice a sám si také vyzkoušel i pádlování v sedačce, aby mi mohl radit.
Tak to je skvělé, že jsi našla trenéra a věnuješ se paddleboardingu pravidelně. Pověz nám víc o tvém tréninkovém plánu.
Trénuju dvakrát týdně se Štěpánem Šulcem ze SUP Port Klubu v Třeboni na rybníku Svět. Sice je tam klidná voda, není tam žádný proud, ale občas když foukne vítr, tak to bohatě stačí…A nastupuješ z pláže?...Nastupuju z pláže, zatím mi pomáhají ostatní, ale plánují mi tam udělat přístup, abych si mohla naskočit sama.
A jak dlouhé máš ty tréninky?
Trénuji tak hodinu, záleží, na co se zrovna chceme zaměřit. Třeba ve čtvrtek jsme trénovali výdrž a dala jsem si pěti kilometrový okruh.
Takže trénuješ už od května?
Ne, trénuji až od srpna. Rozběhlo se to díky Mistrovství ČR v para-paddleboardingu na Veselských pískovnách, kde se to dalo všechno do pohybu…tam sis řekla: Chci porazit Bělu Třebínovou, je to tak?... Ano přesně, chci porazit Bělu Třebínovou, škoda, že tu dneska není. No držím ti pěsti příště, mohlo by se ti to i povést, vzhledem k tomu, že tvůj čas byl o 5 vteřin rychlejší než ten Mírovo v mužích.
A co materiál? Viděla jsem, že jsi dnes závodila, na rozdíl od ostatních, na dlouhém úzkém sporťáku jako v naší hlavní stand-up pohárové kategorii OPEN.
Ano, jezdím teď na nafukovacím paddleboardu délky 14‘ (x 27‘‘). Jezdí se mi na něm dobře a skoro bych řekla, že se mi lépe s ním točí i na bójkách.
A co pádlo, řešili jste délku?
U pádla mi to Štěpán zařízl odhadem, aby mi to nevadilo. Ramena mě z pádlování nebolí.
Jaké máš teda dojmy z dnešního závodu? Ohlížela ses na soupeře?
Neohlížela jsem se vůbec, ale síly mi dneska docházely. Chtělo by to ještě trénovat výdrž. Jeli jsme dvakrát kilometr, a to dá zabrat. Prakticky je to pořádně dlouhý sprint.
Martin „Maverick“ Zikmunda
- vítěz kategorie vrozené vady,- vítěz kategorie vrozené vady MČR v para-paddleboardingu 2020, vytrvalec a vyznavač extrémních běhů z Neratovic |
|
Jaký máš pocit z dnešních závodů Martine? Ty jseš teď taková vyšlá para-paddleboardová hvězda.
Já nevím, jestli vyšlá hvězda, ale je pravda, že tenhle rok se mi poved. Co se týče závodu, tak to že pršelo nám vůbec nevadilo. Protože to bylo fajn. Byla tady úplně jiná voda, než jsem zvyklý a jezdilo se skvěle. Měl jsem také výborný soupeře. První jízdu jsem napálil hned od začátku a chvíli jsem si myslel, že to byla chyba, ale v cíli se ukázalo, že to bylo dobře. Druhou jízdu jsem možná trošičku jel víc na taktiku, abych se úplně neunavil a neodešly mi ruce, protože se teď vracím autem přes celou republiku a čeká mě další program.
A jak ti seděla kilometrová trať?
Já mám rád dlouhé tratě, ten kilometr je pro mě strašně rychlý. Když jsem dojel do cíle, tak v tom momentě jsem měl pocit, že jsem se konečně rozjel a pokračoval bych dál. Pro mě je ideální 9 až 10 kilometrů. Já, když jezdím tréninky, tak jezdím tyto vzdálenosti a snažím se pádlovat hodně na techniku. Víc mi sedí pádlování s dlouhými záběry, ty sprinty a krátká tempa jsou pro mě náročné, protože nechci jen rychle plácat do vody. Snažím se dbát, abych včas vytahoval pádlo z vody – aby to nebylo jako když někdo pádluje na kanoi se záběrem až dozadu. Prostě technika je na paraboardu stejně důležitá jako při stand-up paddleboadringu.
Byl velký rozdíl mezi vodou v přístavu a když jste pak vyjeli na řeku. Byl tam proud?
Proud tam byl trošičku. Nicméně, nám tam občas fouklo, takže v jednom momentě šly vlny ze strany i zepředu. Tam jsem zúročil svoje tréninky na Labi, kde trénuju hodně i proti proudu a ve vlnách od parníků a lodí.
Jak si letos často trénoval?
Trénoval jsem hodně před mistrovstvím, to jsem se snažil být co nejčastěji na vodě. A dnešní závody jsem si přijel hlavně užít a mít zábavu. Říkal jsem si, že odjedu, co odjedu a když z toho bude nějaké umístění, tak to bude super. Od mistrovství jsem se jezdil spíš jen projet a na paddle jsem vzal i svou sedmiletou neteř.
Jakou máš techniku na otočku?
U paraboardu je podle mě hodně důležitý si dobře najet a také si předem prohlédnout trať a rozmístění bójek. Na dnešních závodech byly obě bójky na levou ruku a pokud to člověk najel dobře na té první, tak udělal obrovský oblouk a druhou bóji už nemusel prakticky točit. Mě se to povedlo v obou rozjížďkách, možná jsem najel větší kružnici, ale neztratil jsem na bójích tak rychlost oproti ostatním závodníkům, kteří mířili přímo na bóji. Ale to jsou zkušenosti a myslím, že kluci je naberou velmi brzo.
To bylo trochu vidět i při tom dnešním finiši. Rostou ti soupeři…
Já jsem za ně samozřejmě rád! A doufám, že jich bude přibývat a že přibydou i závody. Třeba pět, šest závodů i s rankingem jako je v SUPu.
No to jsem zvědavá, jak to dáte do kalendáře, když všichni para sportovci mají ještě spoustu dalších závodů v jiných sportech. Co děláš ty za další sporty?
Hraju parahokej, ten jsem teď teda trochu omezil kvůli situaci ve světě. Běhám extrémní překážkové závody – to jsou všechny ty extrémní věci jako plazení v bahně a podobně. Občas si zahraju i florbal na vozíku, zajezdím na handbiku, a když je možnost a vozík, tak si zahraju i tenis. Ale nejvíc jezdím na paddleboardu, který jsem začal kompenzačně využívat už před třemi roky, abych trénoval na ty extrémní běžecké závody.
Jana Hánová
- 2. místo kategorie vozíčkářky- paddleboardová začátečnice a milovnice vody a potápěčka, florbalistka |
|
Jano, co paddleboardové závody?
Já jsem tu dneska poprvé a také poprvé sedím na paddleboardu!
A jak ti to šlo? Radil ti někdo ze začátku?
Ptala jsem se všech, ale před závodem jsem si to nezkoušela. Rovnou až v závodě. Zezačátku jsem se bála, ty otočky jsou poměrně náročné, ale jinak si myslím, že jsem to zvládla docela dobře.
A jaká byla tvoje technika pádlování?
Přehazovala jsem ruce po třech záběrech.
A otočku jsi jela jak?
Tu jsem jela hodně dlouho (smích). Já už jsem se bála tam o ty rybáře potom.
Jak se ti líbilo pádlovat v dešti?
Ono je to vlastně úplně jedno, když už člověk na tý vodě jednou je, tak je stejně mokrej. Takže jsem si to užívala i když prší.
Počítala jsi s tím, že by ses mohla třeba vykoupat?
Počítala, mě by to ani nevadilo. Já se potápím a vodu miluju.
Aha! Co děláš ještě jako další sporty?
Basket, závodně jsem plavala.
A přijedeš na další paddleboardové závody?
Určitě. Najdu si čas i na trénování. Hrozně mě to nadchlo a chtěla bych se to naučit, pořádně osahat otočky.
- luc
Výběr z fotogalerie od Aktivně s vozíkem
Kompletní fotogalerie ZDE
